Logo Národního památkového ústavu

Stavebněhistorický průzkum

Informace
🌎
Základní charakteristika
💡
Okolnosti využití
📕
Metody průzkumu
Metody dokumentace
Výstup
Vítáme Vás na stránkách stavebněhistorického průzkumku (SHP)

• SHP je základním typem průzkumu, dokumentace a hodnocení historických staveb.

• Na našich stránkách naleznete nejen informace o SHP jako takovém, ale především rozsáhlou databázi již prozkoumaných staveb a jiných památek.

• Chcete se dozvědět více o metodách SHP? Zajímáte se o historickou architekturu? Nebo jen chcete vědět nové informace o některém historickém objektu? Pak jste na správném místě.

• Pakliže se vážně zajímáte o problematiku SHP, bude nám potěšením, když se připojíte mezi přispivatele do naší databáze. V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat.

Základní charakteristika
Stavebně historický průzkum (SHP) je exaktní vědecká metoda, jejímž cílem je kompletní poznání a zhodnocení stavby. Výsledky slouží jako jeden ze základních podkladů pro kvalitní a efektivní památkovou péči, zejména při určování optimálních podmínek obnovy nemovitých památek. Současně přináší široké spektrum poznatků pro řadu vědních oborů i popularizační činnost. SHP vychází z detailního poznání stavby a jejího popisu, dále ze shromáždění všech relevantních písemných, plánových i obrazových materiálů; jejich zpracování, utřídění a vyhodnocení vztažené k celé době existence zkoumaného objektu. Nutným podkladem průzkumu je přesné zaměření objektu. Výsledný elaborát obsahuje textovou část, přehledné grafické vyhodnocení, obrazovou a plánovou přílohu zachycující historickou i současnou podobu zkoumané stavby; vše v jasně strukturované podobě.
Okolnosti využití
SHP je užíváno v případech, kdy chceme získat podrobnou a komplexní představu o konkrétním objektu (souboru objektů), jeho kvalitách a významu. Optimální je jeho zcela samostatné zpracovávání, protože výsledný elaborát přináší zásadní informace využitelné v řadě směrů od základního výzkumu až po zcela praktické otázky ochrany a obnovy památkového fondu. SHP je proto většinou vyžadován jako nutný podklad v rámci přípravných prací spojených s výraznějšími zásahy do objektu (rekonstrukce a přestavba, někdy i demolice). Stává se zde jedním z rozhodujících podkladů pro další projekční práce. Nejedná se pouze o jeho hodnocení a z něj vyplývající určení charakteru obnovy ale i otázky zcela praktické. Může např. podstatně napomoci sladění dispozice stavby s novfým využitím, či volbu odpovídajícího statického zajištění, které bývá při porozumění stavební konstrukci většinou méně nákladné. V konečném výsledku může přinést výrazné snížení finančních nákladů. Dle charakteru zkoumaného objektu i konkrétních okolností průzkumu je někdy nutné upravit podobu standardního nedestruktivního SHP. Lze jej zkrátit, což samozřejmě snižuje jeho kvalitu i vypovídací schopnost, ale i o podstatné rozšířit a doplnit dalšími, již samostatnými průzkumy (archeologický, restaurátorský a další).
Metody průzkumu
Standardní nedestruktivní SHP má svoji vlastní metodiku. Určující metody se vztahují ke zpracování archivních pramenům a průzkumu vlastní stavby. Práce v archivech vychází z metodologických postupů archivnictví a pomocných věd historických. Průzkum stavby na místě je založen na podrobné prohlídce kombinované se studiem odpovídající plánové dokumentace. Získané informace jsou na místě zapisovány, či zaznamenávány do plánů. Při vyhodnocení získaných poznatků jsou užívány metodické postupy z oblasti dějin umění i techniky.
Metody dokumentace
Dokumentace nálezů se děje písemným záznamem, někdy pomocí diktafonu a poznámkami, či zákresy prováděnými do plánů. Na místě jsou dle povahy nálezu prováděny skici, či exaktní zaměření s různým stupněm podrobnosti od ručního měření po náročnější specializované metody. Zcela nutná je podrobná fotografická pracovní dokumentace, kterou je mnohdy žádoucí doplnit o profesionální dokumentaci prováděnou zkušeným fotografem. Charakter nálezů ovlivní další zvolené postupy zvyšující jejich objektivitu i výpovědní hodnotu. Jedná se o řadu forem zaměřování, či speciální techniky jako například dendrochronologii a mnohé další (uvedeno podrobně v následujících kapitolách). V rámci zpracování výsledného elaborátu lze využít i metody 3D zobrazení.
Výstup
Výstupem SHP je formálně jednotně zpracovaný elaborát obsahující část textovou, plánovou a obrazovou. Textová část se skládá z úvodní kapitoly popisující okolnosti a konkrétní zaměření průzkumu. Kapitola „Archivní rešerše“ shromažďuje písemné prameny. Následuje „Popis (rozbor) objektu“ zaznamenávající výsledky průzkumu prováděného na místě. Kapitola „Stavební historie“ podává pozitivistický přehled stavebního vývoje na základě předchozích statí. Navazující „Hodnocení“ by mělo být samostatným útvarem podávajícím základní informace o objektu, jeho kvalitách a významu včetně širších vztahů. Následující kapitoly vycházejí zejména z požadavků památkové péče. Jedná se o „Soupis hodnotných prvků“ a výčet „Závad“. Závěrečná kapitola shromažďuje „Náměty“ směřující nejen k upřesnění péče o zkoumanou památku, ale i požadavky na další žádoucí průzkumy a doplňující práce. Plánová část zachycuje vyhodnocení stavebního vývoje i památkových kvalit barevně zanesených do půdorysů všech podlaží. Další obrazové, či plánové přílohy vycházející z povahy konkrétního průzkumu určeného zkoumanou stavbou.