Logo Národního památkového ústavu

Stavebněhistorický průzkum

Interaktivní webové stránky věnované průzkumu, dokumentaci a hodnocení historických staveb
Vítejte na webových stránkách věnovaných průzkumu, dokumentaci a hodnocení historických staveb.

Tyto stránky byly vybudovány v rámci řešení výzkumného záměru MK 7503233303 "Zkvalitňování a praktická aplikace metodicky zaměřeného zpracovávání a hodnocení nedestruktivních stavebněhistorických průzkumů", jehož řešitelem byl Ing. Petr Macek, Ph.D. Cílem stránek je shromáždit na jednom místě co nejvíce informací o metodě a výsledcích stavebněhistorického průzkumu pro odborníky a kohokoliv se zájmem o tuto problematiku. Kromě přístupu k doplňené verzi metodiky SHP a dalším materiálům je náplň stránek tvořena konkrétními příklady průzkumů a jejich výsledků.

Snažíme se zde ukázat celou šířku možností průzkumů a prezentovat je ve formě textům a obrazové dokumentace. Kromě tradičního vyhledávání podle míst, stylů a autorů zde můžete vzhledávat podle typů průzkumů. Stavby zkoumáme jako hmotný pramen z hlediska umělckého a technického a další informace získáváme z druhotných písemných, plánových a obrazových pramenů. Každému příkladu zde zahrnutému je přiřazeno několik kategorií podle typu informací, ze kterých vychází.

Doufáme, že se tyto stránky stanou místem, kde se budou setkávat zájemci o historickou architekturu ze všech oborů a že zde bude možné diskutovat o nových poznatcích a přinášet nové náměty a debaty. Teprvě aktivní účast čtenářů zajistí úspěch tohoto projektu.

Podrobnější informace o projektu
Stavebněhistorický průzkum (SHP) je základním typem průzkumu, dokumentace a hodnocení historických staveb. V současné době existuje metodika standardního nedestruktivního stavebněhistorického průzkumu, která definuje metodu, její obecné postupy a popisuje formální podobu výsledného elaborátu.

Mimo existující obecnou metodiku vydanou NPÚ v roce 2001 doposud chybí podrobnější návod jak průzkumy konkrétně provádět, zejména jak postupovat, kterým věcem věnovat zvýšenou pozornost a jak nad objevenými poznatky přemýšlet. Takový elaborát je možné v současné době vytvořit dvěma způsoby. První odpovídá metodice publikované v klasické knižní podobě. Tuto rovinu plní do značné části kniha věnovaná SHP, které je výsledkem práce širokého kolektivu v rámci v roce 2012 ukončených grantů věnovaných průzkumu a dokumentaci historických staveb. Průzkumy se ale podstatně vyvíjejí a proměňují.

Především z tohoto důvodu byl jako optimální zvolen dynamický model, který umožňuje webová prezentace. Základní členění odpovídá vydané metodice v české i anglické verzi. Na ní navazuje hlavní část stránek tvořený jednotlivými příklady. Jsme přesvědčeni, že právě tento přístup je pro praktické podvádění průzkumů instruktivnější, výmluvnější a pro čtenáře zajímavější. Vybrané příklady, vzory a postupy by měly ve výsledku rovnoměrně pokrývat veškeré oblasti tvorby SHP. Prezentovány jsou formou krátkých textů doplněných odpovídající dokumentací a příslušným poznámkovým aparátem. Náplň jednotlivých příspěvků nelze omezit ničím jiným, než předmětem bádání, tedy samotnými fondem historických staveb. Samozřejmě se pozornost bude členit do základních rovin daných podstatou SHP. Stavbu zkoumáme jako hmotný pramen z pohledu uměleckého a technického. Druhému pohledu odpovídá shromažďování veškerých relevantních informací z písemných, plánových a obrazových materiálů. Po shromáždění, utřídění a vyhodnocení samozřejmě dochází ke kombinaci výše uvedených základních přístupů. Významný je zejména jejich průnik s dalšími vědními obory. Právě komplexní přístup je jedním z určujících rysů metody SHP. Zvolené příklady budou tedy odkazovat jak na tradiční kategorie jako je například autorské, či časové zařazení, tak rozbory kompoziční, dispoziční, sledování technologických postupů a vztahu materiálů a jejich zpracování k podobě staveb apod.

Konkrétní příklad bude rovněž ukazovat na provázanost různých potřebných pohledů dokládat nutnost řešení širších a obecnějších otázek směřujících mimo vlastní oblast SHP, a to směrem k obecným dějinám, kulturní historii, sociologii, dějinám techniky a mnoha dalším oblastem. Poznatky budou rovněž sloužit jako tolik potřebné ověřování obecných teorií, které mnohdy postrádají právě vazbu na zcela konkrétní jedinečné objekty a hrozí jim proto odtržení od reality. Pokud dojde i na tomto poli k diskuzi, bude role webových stránek vrchovatě naplněna.

Úspěšnost stránek je podmíněna spoluprácí co nejširšího autorského kolektivu. Jedině kritická reakce na publikovaná zjištění, či doplňování vlastních příběhů může ze souboru učinit opravdu vědecky přínosnou a současně atraktivní pomůcku. Reakce na články a zejména jejich skladba rovněž částečně nahradí doposud chybějící statistický průzkum. Ten nám ukáže doposud spíše tušené zaměření prakticky prováděných průzkumů. Zatímco některé úseky jsou probádány velice detailně (např. krovy), jiné se téměř neobjevují (prozatím řada poznatků z oblasti archivního bádání, symbolická rovina aj.).

Vyhledávání
Mimo základní fulltextové vyhledávání byly připraveny i další možnosti, které současně strukturují zkoumaný soubor informací. Zásadním problémem bylo členění a řazení příspěvků, zejména s ohledem na přehlednost. SHP je průřezový obor využívající řadu vědních oborů, ze kterých si vždy vybírá určité oblasti. I proto je vytváření obecné struktury vždy velkým problémem, protože tyto obory mají vlastní klasifikaci. Ta je však ve své komplexnosti pro SHP s vlastními specifickými kritérii obtížně využitelná. Z těchto důvodů byl zvolen tento přístup. Záměrně byla vyloučena snaha vytvořit dokonalý a úplný systém. Takové členění je vlastně neuskutečnitelné. Čím přesnější bude třídění, tím vyvolá více diskuzí se zcela protichůdnými názory. Členění proto vycházelo z podrobného rozboru již zpracovaných průzkumů. Tento přístup se odráží na různé míře podrobnosti v jednotlivých kategoriích, případně časových obdobích. Systém je ale samozřejmě připraven na korekce. V případě, že určitá složka bude výrazně zaplněna, je připraveno její podrobnější členění. Například dramatické proměny na počátku 20. století by si jistě zasloužily podrobnější členění, současně je však počet takovýchto průzkumů v současné době malý a jemnější členění není zcela nezbytné.

Základem je metodika SHP, kde jsou již pevně stanoveny jednotlivé kapitoly. Na ně se váže rozhodující třídění. Můžeme hladat podle typu objektu (hrad, technická stavba aj.), kde je snad nejvíce patrná rozdílnost pohledů. Jako doplňující kategorie byly zvoleny prvky stavby (okno, podlaha, krov), které nálezovou sotiaci upřesňují. Problematické bylo časové zařazení. Vyloučeno bylo řazení dle století, které je příliš obecné. Kratší úseky jsou rovněž problematické, určité projevy se samozřejmě volně přesunují přes takto uměle vymezené hrany. I z těchto důvodů bylo zvoleno označení stylové, samozřejmě s vědomím všech souvisejících problémů a nepřesností. Jedná se však o zavedené kategorie, kde, i když často s výhradami, víme, co daná skupina obnáší. I zde je samozřejmě připraveno detailnější členění, které však vyvolá až příslušný počet takto orientovaných příspěvků. Pro přehlednost je připojeno běžně užívané vyhledávání dle autorství konkrétní stavby.